|
|
Kvalita partnerského vztahu rodičů dětí s tělesným /kombinovaným postižením
Skalická, Adéla ; Hájková, Vanda (vedoucí práce) ; Mužáková, Monika (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na kvalitu partnerského vztahu rodičů, kteří mají potomka s tělesným nebo kombinovaným postižením. Cílem práce je popsat, jaká je kvalita jejich vztahu, jakým obtížím rodiče čelí v běžném životě a jaké faktory jim naopak pomáhají vztah utužovat. Pro dosažení těchto cílů byl použit kvantitativní výzkum, konkrétně metoda dotazníku s uzavřenými, polootevřenými a otevřenými otázkami. Dotazník sloužil ke sběru dat od rodičů dětí s tělesným nebo kombinovaným postižením a od jejich partnerů. Shrnutí výsledků naznačuje, že dítě s tělesným nebo kombinovaným postižením může mít významný vliv na partnerský vztah rodičů. Nelze však jednoznačně říct, zda tento vliv působí pozitivně či negativně. Některé vztahy tato komplikovaná životní situace navždy ukončí, jiné naopak posílí a vytvoří mezi partnery nezlomné pouto. Zjištěnými výsledky je zřejmé, že různorodé rodiny s dětmi s postižením mají spoustu specifických a unikátních starostí. Ukazuje se však, že některé obtíže jsou velmi podobné. Tato bakalářská práce poskytuje ucelený pohled na kvalitu partnerského vztahu rodičů dětí s tělesným nebo kombinovaným postižením. Její výsledky mohou přispět k lepšímu porozumění této specifické skupiny rodičů a poskytnout podklady pro podporu a intervence v oblasti partnerských vztahů v...
|
|
|
Rodina pečující o dítě se závažným zdravotním postižením
PECHOVÁ, Michaela
Bakalářská práce se zabývá problematikou rodin pečujících o dítě se závažným zdravotním postižením. Řeší téma jako je závažnost zdravotního postižení, charakterizuje vybraná postižení, zabývá se významem rodiny, narozením zdravotně postiženého dítěte a podporou rodin pečujících o zdravotně postižené děti. Praktická část se zaměřuje na smíšený výzkum. Kvalitativní část využívá metodu rozhovoru a analýzy dokumentace k prozkoumání psychologických aspektů dvou pečujících rodin. V rámci kvantitativní části byla použita metoda dotazníkového šetření, která nám poskytuje pohled odborníků pracujících s těmito rodinami. V souvislosti s kvalitativním výzkumem se potvrdila jedinečnost pečujících rodin a důležitost individuálního přístupu k jejich podpoře v této náročné životní situaci. Díky kvantitativnímu šetření zjišťujeme prostřednictvím odborníků, co je důležité pro efektivní podporu těchto rodin a zároveň nahlížíme na problémy současného systému.
|
|
| |
|
|
Bazální stimulace u dětí s kombinovaným postižením
JAROŠOVÁ, Barbora
V současné době existuje široký rozsah možností pracovního uplatnění, které mohou osoby s mentálním postižením využít. Hlavním cílem práce je zjistit, jaké možnosti a limity skýtá koncept Bazální stimulace. Teoretická část obsahuje kapitoly pojednávající o ontogenezi dětského věku, kombinovaném postižení, Bazální stimulaci, Snoezelenu a konceptu Bazální stimulace. Praktická část bakalářské práce se skládá z realizace výzkumu. Výzkum byl prováděn na základě polostrukturovaného rozhovoru s pracovníky denního stacionáře vykonávajícími Bazální stimulaci. Přínosem bakalářské práce je nejen popis provádění konceptu Bazální stimulace u dětí s kombinovaným postižením, ale také může tato práce sloužit jako zpětná vazba pro zařízení, ve kterém byl výzkum prováděn. Dle výsledků výzkumu je koncept Bazální stimulace dětmi s kombinovaným postižením velice dobře přijímán. Personál stacionáře spatřuje u dětí s kombinovaným postižením zlepšení, které dává do souvislosti právě s prováděním tohoto konceptu. U dětí dochází k relaxaci, zklidnění a též k většímu uvědomění sebe sama, svého těla a také světa, který se rozprostírá kolem nich. Koncept Bazální stimulace není prospěšný jen pro děti s kombinovaným postižením, ale také pro personál. Mnoho osob z personálu se díky provozování tohoto konceptu naučilo větší empatii.
|
|
|
Využití metod muzikoterapie a arteterapie při péči o děti s tělesným a kombinovaným postižením.
ŠUSTOVÁ, Kateřina
Tématem této bakalářské práce jsou metody muzikoterapie a arteterapie, které se využívají při péči o děti s tělesným a kombinovaným postižením. V teoretické části práce je rozepsán historický vývoj muzikoterapie i arteterapie. Dále jsou charakterizovány jednotlivé metody práce, využívané ve výše zmíněných terapiích, které se v současné době aplikují. V rámci každé terapie je dále podrobněji popsána jedna metoda, která se využívá při terapii dětí. Teoretická část dále charakterizuje dítě s tělesným a kombinovaným postižením a v návaznosti na to popisuje péči, která je těmto dětem poskytována. Praktická část definuje cíle a výzkumné otázky práce a popisuje její metodickou stránku. Jsou zde interpretovány výsledky výzkumného šetření, které probíhalo v centru ARPIDA v Českých Budějovicích, prostřednictvím pozorování terapeutických sezení a rozhovorů s terapeuty. V rámci muzikoterapie se jedná o popis struktury skupinového terapeutického setkání, zásad práce s dětmi s tělesným či kombinovaným postižením a jejich následné uvedení do praxe, což je popsáno na příkladu jednoho terapeutického tematického celku. Dále se věnuji práci s harmonizačním lůžkem, což je další muzikoterapeutická metoda, avšak individuální. Z oblasti arteterapie jsou zde představeny příklady specifických pomůcek, využívaných v rámci terapie dětí s tělesným či kombinovaným postižením a jsou zde také popsány jednotlivé arteterapeutické techniky, které se využívají v rámci práce s dětmi.
|
|
|
Volnočasová pedagogika v centru Arpida se zaměřením na dospělé osoby s kombinovaným postižením
COUFALOVÁ, Petra
Tato práce se zabývá tématem, zda může dojít na základě vícedenního tábora pro dospělé osoby s kombinovaným postižením, k posunu v uvědomění si jejich vlastní dospělosti. Zda je možné, aby tento proces ovlivnili externí asistenti a případně mohlo dojít ke vzájemnému přínosu. Teoretická část práce je věnována pojmu pedagogika volného času, vymezuje zdravotní postižení, představuje dospělé osoby se zdravotním postižením, Centrum Arpida a organizaci letního tábora po osoby s kombinovaným postižením. Praktická část je tvořena kvalitativním výzkumem, kdy jsou zhodnocovány získaná data, která vznikla na základě rozhovorů s vybranými respondenty.
|
|
|
Přínos sociálně terapeutické dílny - spolek Slunečnice - pro život osob s postižením
LEBEDOVÁ, Zdeňka
Bakalářská práce se zabývá popisem a problematikou sociálně terapeutické dílny ? spolek Slunečnice. Jejím hlavním cílem je popsat fungování sociálně terapeutické dílny a její přínos pro život osob s postižením. Teoretickými východisky práce je problematika práce s osobami s postižením, druhy postižení, možnosti aktivizace a začleňování osob s postižením v rámci sociálně terapeutické dílny. Pro výzkumné šetření byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu, polostrukturovaný rozhovor s pracovníky spolku Slunečnice. Otázky byly zaměřeny na to, jaký přínos má sociálně terapeutická dílna pro život osob s postižením, na zkušenosti pracovníků či získané dovednosti klientů. Dále pak na to, co bylo důvodem pracovníků pro jejich volbu práce v tomto zařízení či jaký je důvod klientů docházení do spolku. Výzkumný soubor tvořilo sedm odborných pracovníků. Klíčová slova
|
|
|
Koordinovaná rehabilitace u dítěte s dětskou mozkovou obrnou
HOLIČOVÁ, Martina
Cílem předkládané diplomové práce bylo popsat vliv koordinované rehabilitace na celkový rozvoj a zdravotní stav dítěte s mozkovou obrnou. Dílčím cílem pak bylo zjistit, do jaké míry intervence, pomocí koordinované rehabilitace, ovlivnila život dítěte a jeho rodiny. Práce je rozdělena do dvou částí. Teoretická část práce pojednává o současném stavu problematiky, zmiňuje se o přidružených onemocněních doprovázejících toto onemocnění, charakterizuje jednotlivé složky systému koordinované rehabilitace a čtenáře informuje o možnostech využití různých metod a léčebných postupů, které umožňují dětem s mozkovou obrnou a jejich rodinám zkvalitnit život s tímto zdravotním znevýhodněním. Seznamuje čtenáře s nástinem psychologického dopadu změn zdravotního stavu na osobnost dítěte s mozkovou obrnou a vysvětluje jejich vliv na kvalitu života celé rodiny. Praktická část seznamuje čtenáře s průběhem výzkumu a jeho výsledky. Vlastním výzkumem jsem se snažila ověřit poznatky, které jsem získala studiem literatury při zpracování teoretické části diplomové práce. Data jsem získávala za pomoci metod a technik kvalitativního výzkumu. Pomocí polostrukturovaného rozhovoru vedeného s rodiči informanta a i s ním samotným, jsem pomohla čtenářům nahlédnout do života rodiny s dítětem s mozkovou obrnou, přiblížit jejich každodenní radosti, problémy a úskalí, se kterými se potýkají. Do textu praktické části jsem na mnoha místech vkládala i analytické úryvky ze zdravotní dokumentace pro přiblížení závažnosti onemocnění, poznatky z vlastního pozorování a práce jako terapeuta. Na základě těchto poznatků jsem vytvořila kazuistiku uživatele. Provedeným výzkumem jsem sama měla možnost přesvědčit se o tom, jak důležitá je pro pacienta plynulá návaznost jednotlivých složek koordinované rehabilitace, která je nezbytná pro minimalizaci následků postižení a pro zkvalitnění života těchto jedinců a jejich rodin. Dospěla jsem k názoru, že i přes tu sebelepší péči všech odborníků nelze opomíjet limity, které daný jedinec má, a že se nemusí vše odvíjet tak, jak bychom očekávali. V průběhu výzkumu jsem také zjistila, že je mnohdy velmi problematické sestavit tým odborníků, který bude ochoten efektivně 3 spolupracovat. Pokud by však tento výzkum přispěl k lepšímu porozumění dané problematiky onemocnění a bylo tím dosaženo kvalitnější péče o děti s mozkovou obrnou a jejich rodiny, pak by tento výzkum splnil svůj účel. Věřím, že tato diplomová práce může posloužit nejen odborníkům, ale i studentům se lépe orientovat v tak širokém oboru, jakým koordinovaná rehabilitace ve skutečnosti je.
|
|
|
Alternativní a augmentativní komunikace u dospělých osob s kombinovaným postižením
Frošová, Iva ; Komorná, Marie (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
Diplomová práce se zabývá alternativní a augmentativní komunikací u dospělých osob s kombinovaným postižením. Vymezuje teoretické základy zdravotního postižení, konkrétněji pak kombinovaného postižení. Dále popisuje komunikaci osob s kombinovaným postižením a vysvětluje pojmy jako komunikace, narušená komunikační schopnost nebo logopedická intervence u osob s kombinovaným postižením. Hlouběji se zaměřuje na alternativní a augmentativní komunikaci, kdy blíže popisuje její metody a systémy, diagnostická hlediska, nácvik používání nebo její výhody a nevýhody. Hlavním záměrem práce je popsat využívání alternativní a augmentativní komunikace v běžném životě dospělých osob s kombinovaným postižením, a to především v rámci všedních denních činností a také při možnosti vyjádření svých potřeb a pocitů. Výzkumné šetření probíhalo ve dvou fázích, v první fázi byly zpracovány případové studie dospělých osob s kombinovaným postižením a ve druhé fázi bylo realizováno zúčastněné pozorování a přímá práce s jednotlivými osobami. V závěru práce je charakterizován přínos alternativní a augmentativní komunikace u dospělých osob s kombinovaným postižením.
|
|
| |
host ::
RSS.